|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
|
| |
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Hlavová, Michala ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
CO S TÍM? REKONVERZE PRŮMYSLOVÉHO AREÁLU V BRNĚ – OBŘANECH NA AREÁL ŠKOLY ARCHITEKTURY URBANISMUS: OSTROV svébytnost, vymezenost, jedinečnost ve struktuře místa průmyslový areál uprostřed drobnější zástavby bydlení krystalizační bod ARCHITEKTURA: historický odkaz industriální architektury té doby železobetonové monolitické skelety, žebrové stropy, unikátnost prostorů PŘÍRODA: řeka Svitava a rameno náhonu, rozcházejí se a zase scházejí západní cíp ostrova – přirozený růst zeleně východní cíp jako louka – veřejný pobytový trávník s řadou stromů, které podporují pohledovou osu z mostu na jez a viadukt nad řekou POHLEDOVÉ OSY: využití a podpora (viz paré A3 Esej o místě, Situace pohledové osy) navádějí na ostrov návštěvníky školy i veřejnost, rekreanty z cyklostezky… KONCEPT: ostrov jako přirozeně vymezený areál školy architektury, zároveň veřejně přístupný prostor východní cíp ostrova jako místo setkání – studentů, obyvatelů Obřan, rekreantů místo setrvání – pobytový trávník využití hmot stávajících domů a pohledových os k utváření venkovního prostoru očištění stávajících domů od nánosů doby nedávné využití volnosti prostorů železobetonových monolitů
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
|
| |
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Hlavová, Michala ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
CO S TÍM? REKONVERZE PRŮMYSLOVÉHO AREÁLU V BRNĚ – OBŘANECH NA AREÁL ŠKOLY ARCHITEKTURY URBANISMUS: OSTROV svébytnost, vymezenost, jedinečnost ve struktuře místa průmyslový areál uprostřed drobnější zástavby bydlení krystalizační bod ARCHITEKTURA: historický odkaz industriální architektury té doby železobetonové monolitické skelety, žebrové stropy, unikátnost prostorů PŘÍRODA: řeka Svitava a rameno náhonu, rozcházejí se a zase scházejí západní cíp ostrova – přirozený růst zeleně východní cíp jako louka – veřejný pobytový trávník s řadou stromů, které podporují pohledovou osu z mostu na jez a viadukt nad řekou POHLEDOVÉ OSY: využití a podpora (viz paré A3 Esej o místě, Situace pohledové osy) navádějí na ostrov návštěvníky školy i veřejnost, rekreanty z cyklostezky… KONCEPT: ostrov jako přirozeně vymezený areál školy architektury, zároveň veřejně přístupný prostor východní cíp ostrova jako místo setkání – studentů, obyvatelů Obřan, rekreantů místo setrvání – pobytový trávník využití hmot stávajících domů a pohledových os k utváření venkovního prostoru očištění stávajících domů od nánosů doby nedávné využití volnosti prostorů železobetonových monolitů
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.